Před lety, když jsem byla ještě svobodná a bezdětná, bych byla jednoznačně přesvědčená o tom, že ikonická - atraktivní zvířata jsou tahounem jakékoliv zoo.
Dnes jsem mámou dvou dětí, které mi v mnoha věcech otevřely oči.
V zoo (a nejen tam) touží děti spíše po zážitcích. Dají přednost zvířatům, které si mohou nakrmit a v lepším případě i pohladit a je jedno, že jde o ovce nebo prase domácí. Nadšeně se brouzdají v jezírku, o které se dělí s kachnami. Milují tmu v pavilónu nočních zvířat, kde jim nad hlavou přelétají netopýři, a když sjíždějí skluzavku, vždy nadšeně zdraví spícího výra.
Překvapivě tráví stejný čas u výběhu jelenů, vlků, zubrů, žiraf i slonů. Děti nevnímají a neřeší atraktivitu. Pro ně jsou všechna zvířata krásná.
A za předpokladu, že většinu návštěvníků tvoří rodiny s dětmi, mám jasno v tom, kdo by byl pro mne (a moje děti) vhodný kandidát na ředitele ústecké zoo.