Budoucnost Zoologické zahrady Ústí nad Labem
-
@helena-fišerová To jsou prostě dva odlišné pohledy, dvě odlišné koncepce, popravdě nevím co více k tomu napsat a neopakovat se pořád dokola, každé pojetí má svoje, nakonec nerozhodujeme o tom. Až bude známa vítězná koncepce, bylo by dobré podpořit vítězného kandidáta, protože rozhodnutí již bylo uděláno a nemá smysl to dále donekonečna řešit nebo zpochybňovat vítěze a jeho koncepci ( nakonec všem se zavděčit nelze ), ať to bude Ing. Pšenková nebo Dr. Fejk.
Přiznám se, že už toto téma sám za sebe přetahuji, zas tak zásadní to mne není. Když to nakonec s tou přeměnou ZOO nedopadne, tak si zajedu jinam. No stress :-))
Děkuji Vám za názor a diskusi, jsem s úctou.
-
@michal-m Ať se Vám daří. Helena
-
@helena-fišerová Děkuji a přeji Vám vše dobré.
-
@petra-m možná lidí pracující v zoo,určitě by měli co říct
-
Dobrý den,
stejně jako většina diskutujících i já předpokládám, že tento prostor je určen jen pro to, aby si komise potvrdila svůj závěr - tedy vítěze výběrového řízení v podobě pana Fejka. Pokud by tomu tak nebylo, pak se nabízí otázka, k čemu komise slouží.
Po přečtení koncepcí souhlasím i já s rozhodnutím komise o vítězi. Koncepce pana Fejka má dle mého názoru více plusových bodů:
-
Ekonomická soběstačnost by měla být pro město velmi důležitým aspektem. Zatímco pan Fejk se na to zaměřuje z dlouhodobého pohledu (snížení personalních nákladů, budování méně náročných expozic,...), paní Pšenková jde na krátkodobě ve formě vypisovaných dotací, které mají časové ohraničení pro čerpání. Nabízí se tak otázka, co by paní Pšenková dělala se ZOO, která bude mít nákladný provoz a dotační tituly nebudou vypsány?
-
Atraktivnost - část diskutujících vidí v koncepci pana Fejka zoopark Chomutov nebo safari ve Dvoře Králové. Já v tom vidím něco nového, unikátního, "interaktivního" a moderního. Moderního ve smyslu ZOO 21. století. Tlak veřejnosti na ukončení standardního chovu zvířat v klecích bude do budoucna sílit víc a víc. Čím dřív se posuneme dopředu, tím více můžeme ušetřit do budoucna.
-
Koncepce - kdybych to měl parafrázovat, tak zatímco paní Pšenková navrhuje "půjdeme stejným směrem, ale budeme větší a dražší", u pana Fejka se mi líbí "otočíme kormidlem o 180°, ale nepojedeme na parníku, ale větší eko-jachtě". Upřímně, stavět koncepci paní Pšenkové na zašlé slávě ikonických zvířat je slepá ulička - kdyby ji totiž občané Ústeckého kraje vnímali jako historický cenný odkaz, neměla by v reálu nejhorší návštěvnost i v porovnání s menšími městy.
Hezký den.
-
-
@kukynka... no já své řekla zde a dnes mi bylo sděleno, že jsem s prací v ZOO skončila a původně závazné prodloužení smlouvy se tedy neuskuteční. Proč asi? To je mi už jasné. Ale i tak si stojím za svým a vším co jsem zde napsala.
-
@zuzina82 Chcete naznačit, že výpověď byla uskutečněna na základě vašich názorů zde v diskuzi? Chapadla zdejší mafie jsou dlouhá, ale že až tak?!
-
Souhlasim s konceptem pana Fejka.A verim, ze dokaze vyvest ZOO z doby temna.
-
Libi se mi projekt p. Dr. Petra Fejka.
-
Základem je nerozhodovat se v tomto případě emocemi. Koncepce paní inženýrky je sice pěkná, ale ukázalo se na ní, že skutečně není krizovým managerem. Koncepce, která je navržená se prostě nezaplatí nikdo na to peníze nedá a jen se prohloubí krize celé zoo. Plán také není realizovatelný v časech, které paní uvádí. Prostě nemůže mít zkušenosti z toho co napsala s krizovým řízením a řízením projektů. Má ráda zvířata a asi je dobrý zoologa, ale chce mít v zoo všechno. Od slonů, orangutanů po tropický pavilon, ale to není cesta, určitě ne následujících 10 let. Mít nadále v Ústí slony je blbost, pavilon moderních parametrů, který vám evropské zoo instituce schválí a bude dostatečný dalších min. 30 let v dnešních cenách nepořídíte pod 400 milionů a to se bavíme o základním pavilonu. Reálně vzhledem k nárokům, které ze strany EAZA apod. stále rostou se bavíme spíše o částce 800 a více milionů jen pro slony v době realizace a jen projekt a studie bude stát jednotky desítek milionů..Přestavba a vytvoření tropického pavilonu ze současného exotaria za jednotky desítek milionů, kterou zmiňuje paní v dokumentu je také utopie a mohli bychom pokračovat dále. Paní má hezkou vizi o zoo, ale nestojí pevně nohami na zemi. Zoo Ústí potřebuje krizového manažera a Fejk je z mého pohledu to nejlepší co zoo může potkat i když představy o potřebném rozpočtu také podstřelil, ale alespoň nezmiňuje slony a chce zlikvidovat staré pavilony, které budou v případě rekonstrukce jen dírou na peníze.. A ano smiřte se s tím, že na drahá zvířata typu sloni, nosorožci, tygři, medvědí a velké šelmy momentálně zoo nemá...Je potřeba vybudovat pevné základy nejdříve a to opravou a stavbou mega pavilonů a pokračováním ve stávající skladbě chovaných druhů nejde...Nehledě na to, že nevím proč by všude museli být sloni - pěkný pavilon je v zoo Praha, i když už také skoro rozlohou nedostatečný a vzhledem ke světovým standardům, které se pořád zvyšují. Sloninec už deset let projektují a připravují v Plzni, Sloninec je v Liberci a to také starý, ve Zlíně také modernizovali teď, Dvůr Králové, Ostrava.. je blbost a neekonomické mít slony všude v zemi velikosti ČR...Jen příklad..Podobné je to s orangutany atd. Mobilita se zvyšuje a Fejk má pravdu, že je potřeba zoo Ústí úplně změnit. Jít cestou průchozích voliér a velkých výběhů, kam je možné vstoupit se mi zdá zajímavé. Rovněž se více zaměřit i na česká ohrožená zvířata a více se v zoo věnovat enviromentální výchově např.to sokolnictví, ale i kroužky atd. Potenciál návštěvnosti vidím až ke 400tis, ale je potřeba také dělat správný MKT. I díky tomu je zoo Praha tam,kde je dnes. Prostě ať to není klidně Fejk, ale vemte tam hlavně krizového manažera se zkušenostmi
-
No právě, přesně jak píšete. Všichni chovaj slony. A to je právě ta příležitost pro Ústí v podání koncepce dr.Pšenkové! Která při prezentaci, jestli jsem to dobře pochopila, nabídla možnost vybudovat ustájení pro nepotřebné sloní samce, které nebude kam dávat. Jak známo, ve sloním stádě může být pouze jeden dospělý samec. A co s těmi přebývajícími, když budeme mít všude zahrady nenáročného charakteru, že by do cirkusu? A projekt tohoto typu (pomoc ostatním zahradám) právě nejvíc zvyšuje prestiž zoo.
-
Dobrý den, pane Otakare, oceňuji Váš konstruktivní příspěvek. Jen bych ho ještě doplnila, když dovolíte: - moderní podobu pražská zoo dostala již za působení dr. Zdeňka Veselovského, padesát let jeho práce jí přineslo nejvíce věhlasu a uznání, a to zejména tehdy ojedinělým záchranným programem na koně převalského, který mimochodem Praha vede dodnes (tedy opět vědecký přístup).
- a proto si můžeme položit otázku, co by dnes slavná Praha byla bez mnoha svých ikonických zvířat? (např.goril apod.)
- Zoo Praha je v rámci ČR stát ve státě, má nesrovnatelně jiné možnosti (pochybuji, že by se kvůli UL politici dohadovali, jestli si půjčíme pandu) a to opravdu není zásluha dr.Fejka. Za jeho působení pražskou zoo postihla likvidační povodeň, která vyvolala obrovský zájem o zoo - reklama a sponzoři zadarmo. Město muselo investovat naráz ohromné prostředky do okamžité urychlené obnovy a vpodstatě znovuzrození v novém provedení (ale druhové spektrum kupodivu plus mínus zachovali).
-jestli si fandové koncepce dr.Fejka představují, že pan doktor nastoupí a mávne kouzelným proutkem, a vznikne světový unikát, tak by se měli připravit na několik let, po která budou moci navštěvovat pouhé zbořeniště.
-
@jana
Dobrý den, paní Jano, také velmi oceňuji váš konstruktivní a velmi rozumný přístup k oběma koncepcích i uchazečům o místo ředitele zahrady. Kéž by váš nadhled a vaše vidění věcí ve všech širších i hlubších souvislostech měli i ostatní účastníci této stránky, nakonec i radní, kteří budou o všem rozhodovat a mít konečné slovo.
K doplnění ještě dodávám.
Dnes stoji zoologická zahrada na určitém rozcestí a má před sebou prakticky dvě další možné cesty vývoje:- První cesta směřuje k vytvoření moderní zoologické zahrady všeobecného zaměření s určitým, dříve stanoveným, akcentem na faunu zejména Asie, při zachování vzácných a ohrožených druhů zvířat i z ostatních kontinentů. Její dosažení je možné navázáním na vše dobré a pozitivní, čeho zahrada v minulosti dosáhla, postupnou přestavbou a přeměnou stávajících pavilonů a výběhů v chovná zařízení odpovídající dnešním potřebách chovu zvířat, práce chovatelů, i která by přístupnou a zajímavou formou seznámila návštěvníky s jednotlivými druhy či skupinami zvířat.
Je to cesta dlouhá a finančně náročná, ale dobře vedoucí k cíli postupnému vybudování moderní zahrady se všemi jejími atributy: ochrana a chov ohrožených druhů zvířat, úloha záložního chovu zvířat při jejich ohrožení či vymizení ve volné přírodě, prezentace živočišné říše návštěvníkům a výchova člověka ke vztahu k přírodě a ke všemu živému.
Je to cesta, která má cenu a smysl, protože ve všem naplňuje funkci a poslání zoologických zahrad. Je to cesta paní Ing. Ilony Pšenkové, která má zájem postupně přetvořit současnou zahradu (která vůbec není špatná, jak zde bohužel tvrdí někteří) ve špičkové moderní chovatelské zařízení odpovídajícím způsobem prezentující zvířata veřejnosti.
Při vhodné přestavbě a postupným přístavbám pavilonů zahrada klidně může chovat i náročné a druhy, jako jsou primáti, šelmy apod. Není důvod, proč by to tak nemohlo být. Navíc, paní Pšenková je erudovaný výborný zoolog, schopný věci dobře zorganizovat a je schopna rozumně a slušně empaticky jednat se všemi partnery i zaměstnanci. - Druhá cesta prezentovaná panem Dr. Petrem Fejkem je v podstatě, zjednodušeně řečeno, cestou trochu revoluční, předpokládá zrušení velké části současných chovů, odstranění současných chovných zařízení a vybudování zahrady spíše než chovatelského a odborného zaměření, zahrady "volnějšího" typu.
Je to ovšem také cesta dlouhá a velmi drahá, finančně mnohem náročnější, než její autor uvádí. Jít tímto směrem by však znamenalo přerušení řady dosavadních chovů, drahé demolice současných zařízení, které by stály desítky milionů korun a stavbu nových drahých zařízení. Autor si dostatečně neuvědomuje, že mnohé současné pavilony a výběhy v zahradě se dají přestavět, přebudovat, rozšířit, najít pro ně odpovídající druhy zvířat, zkrátka, se současným stavem zahrady se dá v budoucnu velice dobře pracovat a navazovat na něj. I cesta pana Dr. Fejka by stála stovky milionů korun a navíc by nevedla k vytyčenému cíli, v zahradu s chovem bohatého spektra vzácných a ohrožených druhů v lepších chovatelských podmínkách.
Závěrem bych rád řekl, že ať již Rada jmenuje ředitelem Petra či Pavla, v obou případech bude muset do zahrady po dlouhá léta masivně investovat.
Rozhodující však je to, zda chce v Ústí skutečně moderní zahradu se vzácnými druhy ohrožených zvířat a s důležitými evropskými chovy, nebo za podobné peníze zahradu o pár stupňů nižší chovatelské hodnoty a nižší úrovně, zaměřenou spíše na prezentaci nenáročných běžných druhů a zábavu návštěvníků. V tomto je zásadní rozdíl mezi oběma koncepcemi. Obě koncepce jsou drahé, obě náročné, obě jsou během na delší trať. Ale koncepce, cesta i vlastní osobnost paní Pšenkové dávají všemu lepší a větší záruky, že se zahradu podaří, dříve či později, přeměnit v zahradu chovatelsky i prezenčně v zahradu evropskou.
Paní Ing. Pšenková má však i bonus navíc, je vstřícná, chápavá, empatická, ochotná, má dar umění jednat slušně a rozumně s lidmi a naslouchat jim. Ještě navíc je vynikající zkušený zoolog a přednosti i slabiny zahrady velice dobře zná.
Proto na základě dříve uvedených i současných faktů, doporučuji Radě skutečně dobře a promyšleně, s určitým nadhledem, vše zvážit a na místo ředitelky Zoologické zahrady v Ústí nad Labem jmenovat paní Ing. Ilonu Pšenkovou, která je odbornou i lidskou zárukou moderní budoucnosti zoo.
Otakar - První cesta směřuje k vytvoření moderní zoologické zahrady všeobecného zaměření s určitým, dříve stanoveným, akcentem na faunu zejména Asie, při zachování vzácných a ohrožených druhů zvířat i z ostatních kontinentů. Její dosažení je možné navázáním na vše dobré a pozitivní, čeho zahrada v minulosti dosáhla, postupnou přestavbou a přeměnou stávajících pavilonů a výběhů v chovná zařízení odpovídající dnešním potřebách chovu zvířat, práce chovatelů, i která by přístupnou a zajímavou formou seznámila návštěvníky s jednotlivými druhy či skupinami zvířat.
-
@otakar Myslím, že paní Pšenková už šanci měla, ale na vlastní žádost odešla. Proč ji tedy nevyužila? A jinak, doporučuji si přečíst knihu Jak se dělá Zoo. Tam máte vysvětlení proč někteří lidé z Prahy odešli a hodně dalších informací. A to, že je pražská Zoo tak oblíbená je hlavně zásluha pana Fejka. Hezký večer.
-
Dobrý den, prostudovala jsem si oba návrhy a v podstatě jsou dobré oba. OVŠEM otázka je, který je vhodnější pro ústeckou zoo. Za mě určitě ten paní Pšenkové. Nějak si nedovedu představit odvézt zvířata - kam nebo je snad utrácet? To snad nedovolí nikdo soudný. Bourat pavilony lze skutečně za slibovanou částku na rok? Demolice jedné budovy možná, ale...Určitě by bylo lepší postavit nový pavilon, přesunout tam zvířata a zbourat či přestavět ten ve kterém jsou nyní. Pana Fejka si velice vážím, ale tento jeho návrh nepatří k těm nejpovedenějším. Pokud chce Ústí zoologickou zahradu tak zvolí paní Pšenkovou a pokud chce zábavní park tak pana Fejka. Já bych byl pro zoo.
-
@otakar fakta a zkusenosti, hlavne praxe a tu nevím kde paní ing sebere,rok v Brně?Nebo pár měsíců pi mateřské?A na mateřské znova je?proboha,zoo potřebuje člověka který to umí s penězi!!výborného manažera, co má za sebou vysledky, jak ha možné, když už výběrové řízení vyhrál pan Fejk, dostává prostor někdo dalsi
-
@sarkab “Pražák” Petr Fejk je ovšem z Mostu.
-
Po přečtení obou koncepcí souhlasím s opozičním poslancem, že nejlepší by bylo udělat z doktora Fejka ředitele a z inženýrky Pšenkové hlavní zooložku. Mohl by vzniknout funkční systém "brzd a protivah". Zdůrazňuji slovo mohl, je taky možné, že by nevznikl a místo toho bychom neustále četli o konfliktech a nic by se pořádně nezměnilo. A zoo změnu potřebuje. Už několik let slýchám, že to není žádná sláva.
Tady by se dalo vyjít z tabulky doktora Fejka. Bylo by samozřejmě třeba údaje aktualizovat. Další podle mého názoru velmi zajímavá myšlenka doktora Fejka je společný výběh pro více druhů zvířat. Přeci jen, v přírodě zvířata také žijí vedle sebe, na jednom prostoru, proč to neudělat i v zoo.
Tím jsem vyčerpal vše, co mi z analýzy doktora Fejka přijde jako dobrý nápad. Koncept "zoo bez hranic" mi přijde takový... vlastně si to nedovedu představit. A hlavní otázka, která mě pálí po přečtení koncepce doktora Fejka, je otázka - co bude se zvířaty, jejichž chov by se podle něj měl ukončit? Přesunou se jinam? Bude o ně někdo stát? Budou utracena? Musim říct, že bych se opravdu nerad dočetl, že nějaké zdravé zvíře bylo utraceno, jen proto, že jeho chov byl drahý a podle pana doktora "nerentabilní.
Dále - co zvířata, která nemohou být volně mezi lidmi, např. plazi, pavouci, žáby. Jednak jsou některé tyto druhy pro člověka nebezpečné (nutno vzít v potaz, že do zoo chodí i děti, včetně těch opravdu malých) a jednak někteří lidé mají z těchto zvířat panickou hrůzu. Tady jsem přesvědčen, že je výborný právě koncept, kdy tato zvířata jsou umístěna v uzavřených expozicích, a pokud se jich někdo štítí, tak se této expozici prostě vyhne. Počítal pan doktor i s těmito zvířaty?
Myslím, že teď už je každému můj názor jasný - já jsem pro koncepci paní ing. Pšenkové. S tím, že bych jí ale opravdu důrazně doporučil, aby minimálně zvážila koncepci společných výběhů pro více zvířat a také, aby si aktualizovala tabulku, kterou pan doktor uvádí na straně 28 své koncepce. -
Když to po nás město chce, tak jsem si udělal domácí úkol, vytiskl obě prezentace a prošel si s nima o víkendu Zoo. Musím říct, že to bylo zajímavé. A že Zoo není tak obludně strašná, jak se všude prezentuje. Takže několik poznatků:
Paní Pšenková řeší problém velmi konkrétně. Snaží se vycházet ze současné reality Zoo, pracovat s tím, co tu teď máme a měnit to k lepšímu. Hrozně se mi líbí návrh na mokřady. Je vidět, že Zoo zná jako své boty a má to promyšlené.
U návrhu pana Fejka mi vadí velká nekonkrétnost. V podstatě jde o slib, že udělá někde, nějak, něco, s nějakými zvířaty a že to bude hezké. Mam takový pocit, že je mu jedno, že jde o tuto konkrétní Zoo, že by udělal to samé s jakoukoliv Zoo, či s jakýmkoliv pozemkem, který by dostal. Současná Zoo mu nic neříká, nezná ji. A moc práce si s tím nedal, což lze dokladovat i porovnáním ekonomických rozvah obou kandidátů.
Myslím, že naše Zoo si zaslouží někoho, kdo ji má rád, kdo ctí její historii a kdo ji nechce nejdřív úplně zničit, aby udělal něco úplně jiného, co sice bude zřejmě hezké, ale už to nebude naše Zoo. Proto doporučuji zvolit konkrétní a propracovaný plán paní Pšenkové. -
Zajímalo by mě, jestli se někdo ptal návštěvníků ZOO, proč navštívili právě Ústeckou ZOO, co se jim v ZOO líbilo a co ne a odkud sem přijeli? Pokud se má měnit koncepce ZOO, tak by asi bylo dobré toto vědět. Myslím, že sem jezdí i návštěvníci dost z daleka a podle koncepce Pana Fejka by se ze ZOO pravděpodobně stala odpočinková zóna pro místní obyvatele, nebo by to dotáhl až na opačný konec až k zábavnímu parku a v Ústí by chtěl realizovat svoje vize.
Disneyland by Češi nepřijali, říká Fejk a chystá vlastní zábavní park
I zábavní park může lidem něco dát, zoo byla dřív v Česku taky považována za zábavu chudých